neděle 10. ledna 2016

Proti proudu Blanice


Protože se zima se sněhem někde fláká, tak jsem vyrazil na Šumavu něco málo naběhat v terénu. Plán byl smělý, času dost, ale nakonec to dopadlo úplně jinak...:) Trochu mě překvapila neprostupnost údolí Blanice. Představu si můžete udělat z následujících fotek...

Nový batůžek má hodně úložného prostoru...:)
Z Husince jsem vyběhl po žluté značce kolem řeky a po dvou kilometrech doběhl na hráz nádrže Husinec.
Hráz vodní nádrže Husinec. Za povodní 2002 tekla voda i přes most.
Most přes Blanici na rozcestí V Loučkách. Hodně to na něm klouzalo.
Hned ze začátku byla trasa nahoru a dolu, jak cesta vybíhala a sbíhala do údolí. Teplota těsně pod nulou, a sluníčko.
Výhled ze Skalní vyhlídky u Záblatí. Před vyhlídku byly cca 3 kilometry po asfaltu, takže tohle byla odměna. Hodně tu foukalo, ale tatranka tam stejně padla.
Výhled ze Skalní vyhlídky u Záblatí.
Za Záblatím vznikla po povodních v roce 2002 nová naučná stezka. Blanice tenkrát v těchto místech úplně změnila své řečiště a na informačních cedulích se člověk dočte spoustu zajímavostí. Některé jsem vám nafotil. Přes Záblatí byl zase kousek po asfaltu, ale pohledy na okolní pastviny a statky hřály na duši.
Naučná stezka Na soutoku po levé straně. Nové koryto řeky Prohrabané cca o 2 metry do hloubky.
Blanice původně tekla doprava. Zde si prohrabala cestu skrz starý náhon a opustila původní řečiště.

Cedule na NS Na soutoku jsou v perfektním stavu, ale povalovým chodníkům je lepší se vyhnout. Po naučné stezce se běželo velmi dobře, žádné kopce, jen terén po břehu řeky.
Zde je vidět nové a staré koryto řeky.


Naučná stezka končí na soutoku Blanice s Milešickým a Křemenným potokem. Odtud začíná ten pravý trail running. Dál už žádný rozumný člověk nechodí. 
V úzkém údolí Blanice je spoustu skal.
Tady jsem si liboval jak je tu krásná pěšinka, pravděpodobně od zvířat. Bohužel tento úsek byl dlouhý jen 200 metrů.
Za horizontem byla nejlepší cesta tudy k vodě. 

Dalo se tudy projít, ale na skále jsem musel být hodně opatrný, abych si nezaplaval v ledové Blanici.
Nebudete tomu věřit, ale prošel jsem, po pravé straně mezi stromy a kameny se dalo protáhnout.
Náročnost terénu se stále stupňovala.
Rovně už jsem nešel, ale vzal jsem to srázem ven z údolí. Pro zajímavost prudkost výstupů na garmin záznamu 13-20 km.
Občas jsem se dostal v údolí do slepé uličky. Tento pohled vypadá krásně, ale je focen z leže a musel jsem to prolézt po kolenou...asi 100 metrů :)
Bylo krásně, ale únava z týdně se docela nakumulovala :)
Krásná Blanice
Studánka v jednom z posledních stoupání mimo značené cesty.
Jeskyně u hradu Hus. Od Husu už trasa byla až do Zbytin jen lehce zvlněná, cca polovina po asfaltu. Ve Zbytinách jsem sedl na vlak a jel domů. Kilometrů nakonec moc nebylo, ale do Horní Plané bych to do tmy nestihl.
Boty už praskly skrz a utrhla se mi tkanička. Doufal jsem, že vydrží ještě Ledopády, ale bez toho očka na tkaničky v nich docela plavu.

Žádné komentáře:

Okomentovat