Letos počasí přeje sjíždění domácích řek, tak jsme vyrazili znovu. Chtěli jsme zase na Lužnici, ale ta má po deštích hodně vody, tak jsme nakonec jeli na Otavu. Původně jsem chtěl Sázavu, ale tam se nedala na poslední chvíli sehnat loď.
Auto jsme nechali ve Strakonicích a odtud přejeli vlakem do Sušice. V Horažďovicích už bylo ve vlaku tolik lidí, že se skoro nedali zavřít dveře. Tomu odpovídal i stav na řece. Ze Sušice do Horažďovic hotová dálnice. Ale za stavu 7,2 m3 v Sušici to bylo pěkné sjetí, kdy se ještě nezůstávalo na mělčinách. Z Horažďovic do Střelských Hoštic již pokračuje méně lidí. Taky tento úsek kvůli mnoha jezům za moc nestojí. žádný se také nedá jet a špatně se přenášejí. Přespali jsme v kempu v Hošticích a v neděli jsme si užili samoty na úseku z Hoštic do Strakonic. Zde jede jen pár vodáků a řeka i mírně plyne, takže to není úplný volej :)
Z oblíbené reklamy:
"To byli teda šlajsničky co ? Já toho mám plný kecky.
Nuda, já jsem byla loni na raftu a tohle je línej volej.
Komu ?
Jak komu ?
Komu volej.
Ale ne to se říká řece volej.
A proč bych jako měla volat řece ?
Jaký řece ? Komu chceš si volej.
 |
| Vzácná chvilka o samotě na jinak přeplněné Otavě pod Sušicí |
 |
| Dálnice Otava před hradem Rabí |
 |
| Na Otavě je chvílemi potřeba mít dobrou obuv, plavba se změní na turistiku. Pod jezem Podrabský mlýn. |
