Do půlmaratonu v Českých Budějovicích zbývá pár dní a poslední výklus. V sobotu závodem završím svou šestiměsíční přípravu k mému druhému cíli tohoto roku. Doufám, že mi ho teda nezkazí tropické počasí, které nezvládám moc dobře. Nohy poslední týden během ladicích tréninků vyloženě chtěli běhat, takže by to mohlo být dobré.
V květnu jsem se s tréninkem trochu pral a každý týden jsem zvládl pouze 5 tréninků. Proto jsem celkem překvapený i naběhanými kilometry. Výmluv je spousta, ale hold během není člověk živ a s během doma nežije. Do tréninku se mi podařilo vmáčknout dva závody, ale o těch si samostatně přečtěte níže.
 |
| Měsíční sumarizace |
Běh údolím vzdechů
Hned první květnový den ve svátek práce se běžel v Sudoměřicích u Tábora závod zařazený do Jihočeského běžeckého poháru. Jelikož chci letos zabodovat, tak jsem vyrazil. Jedná se o kros (cca 2/3 terén) dlouhý 10,2 km. Trať je velmi běhatelná, kde hned po prvním kilometru jsou tři rudší, ale krátké kopečky. Ty hned prověří plíce závodníků a naženou kyselinku do stehen. Následuje delší táhlý úsek, který pořád mírně stoupá. Na sedmém kilometru je prudký výšvih kolem hradu a pak už jen rubačka do cíle.
Hned na startu jsem se zahnízdil na třetím místě, za dvěma rychlíky, na které nemám ani v nejlepších atletických snech. O třetí místo jsem přišel někde, kolem pátého kilometru, kde jsem nevydržel nástupy jednoho triatleta z Tábora. Na čtvrté pozici jsem to nakonec dorubal až do cíle a nenechal jsem se předběhnout Tomem Chlupem.
 |
| Běh údolím vzdechů v Sudoměřicích u Tábora |
Hodinovka na dráze v Písku
V Písku byl plán jasný, otestovat tempo na půlku za tři týdny poté. Bohužel čtyři dny před závodem jsem byl na kolonoskopii a ta nešla úplně lehce. Po 12-ti kolech jsem si sedl na kraj dráhy a vykašlal se na to. Začalo mě bolet břicho a i tepovka lítala ve vesmírných hodnotách. Zbytek času jsem pak doklusal. Jedno vím ale jistě, že reparát si na hodinovce dávat nebudu.
 |
| Zevlák na hodinovce v Písku :) |
