Zátěžový test 2018

Tak jsem se po roce zase nechal změřit, jestli jsem se někam posunul. Tentokrát v Praze na FTVS. Výsledky mi udělali radost i když na maximálku jsem se zase nedostal. Nějak mi to dýchátko na konci bylo malé a nedokázal jsem se pořádně nadýchnout. Reálně jsem se při závodě dostal  na 183.

                   leden  2017                 leden 2018

VO2max    57,8 ml/kg/min        64,8 ml/kg/min

%max            70,4%                           82,7%

ANP              155                                163

AEP                                                    139

Údaj ANZ (v popisu SFan - asi) 170 tep/min, při kterém bych měl vydržet cca 10 minut nedává moc smysl, když běhám závody v průměru 172-175 tepů/minutu.

Příjmení	výška	hmot	11 km.h-1		13 km.h-1		MAX
			VO2.kg-1	SF	VO2.kg-1	SF	vmax	t	VO2.kg-1	V	SF
	cm	kg	ml.kg--1	t.min-1	ml.kg-1	t.min-1	km.h-1	s	ml.kg-1	l.min-1	t.min-1
Kuna	188,9	77,0	35,3	119	38,8	136	18	20	64,8	158,0	181
	Prahy					InBody
	ANP	čas	%max	AEP	ANZ	PDK	LDK	Trup	PHK	LHK
	t.min-1	min.km-1	VO2	t.min-1	t.min-1
	163	3:43	82,7	139	170	11,5	11,5	37	4	4

Komentář k parametrům uvedeným v protokolu o zátěžovém vyšetření

Každý protokol obsahuje 4 skupiny parametrů, které popisují:

1. Reakci na submaximální zatížení,
2. Maximální parametry,
3. Údaje pro řízení tréninku.

Ad. 1. Reakce na submaximální zatížení není závislá na motivaci posuzovaného jedince na straně jedné a na straně druhé je podstatně „citlivější“ na absolvovaný pohybový trénink než proměnné maximální. Jsou základem pro hodnocení adaptace na pohybové zatížení a tím i trénovanosti.

Sledované parametry jsou:

VO₂ – je absolutní hodnota spotřeby kyslíku při prvním submaximálním zatížení. Platí, že 1 l spotřeby kyslíku odpovídá zhruba energii 5 kcal, přesná hodnota je závislá na velikosti respiračního koeficientu R. Při srovnávacích opakovaných měřeních platí, že čím je tato hodnota nižší při stejném zatížení, tím vyšší je adaptace na daný typ zatížení a je tedy i vyšší trénovanost.

VO₂.kg^-1 – je spotřeba kyslíku vztažená na kg hmotnosti. Tato hodnota je „normovaná“ a tudíž umožňuje srovnání osob mezi sebou. Hodnota je závislá na věku, trénovanosti, pohlaví a způsobu zatěžování.

V – je minutová plicní ventilace, která udává množství vzduchu za jednu minutu, které projde plícemi.

SF – je srdeční frekvence.

R – je respirační koeficient, který v závislosti na dietě, charakterizuje velikost zapojení procesů při hrazení energetických nároků, vytvářejících kyslíkový dluh.

Ad. 2. Maximální funkční parametry, které jsou často považovány za jediný ukazatel trénovanosti. Je třeba znovu připomenout, že rozhodující roli zde hraje motivace hodnocených jedinců.

VO₂ – je absolutní hodnota maximální spotřeby kyslíku. Spotřeba kyslíku je často považována za základní ukazatel zdatnosti, přesněji aerobní zdatnosti jedince.

VO_2max.kg^-1 – je hodnota maximální spotřeby kyslíku.

Hodnota u jedinců bez pravidelného pohybového tréninku klesá zhruba od věku 18let. Ženy mají hodnoty zhruba o 10% nižší než stejně trénovaní muži. Trénovaní jedinci mohou mít hodnoty i vyšší než 80 ml, naopak osoby bez pravidelného pohybového tréninku mají hodnoty v rozmezí 30-50 ml. 

V_max – je maximální minutová ventilace. Její hodnota je geneticky předurčena a nelze ji prakticky použít jako kriterium trénovanosti. Rozhodující je při posuzování předpokladů pro vytrvalostní sporty, hlavně pak při výběru talentů.

SF_max – je maximální srdeční frekvence, která je hodnotou typickou pro daného jedince. Není v podstatě možné ji použít pro hodnocení trénovanosti. Přibližně platí, že SF_max = 200 – věk (roky).  Procenta této hodnoty je pak možné s úspěchem využít při řízení pohybového nebo sportovního tréninku. Současně je třeba připomenout, že neexistuje obecná maximální srdeční frekvence a je proto žádoucí stanovit pro každou pohybovou aktivitu příslušnou maximální SF.

R_max – je hodnota maximálního respiračního koeficientu. Při známé dietě jej lze využít k hodnocení podílu anaerobního hrazení energie. Současně je kriteriem „stupně nasazení“ daného jedince při maximálním zatížení. Hodnota by měla být zpravidla vyšší než 1,1.

Ad. 3. Proměnné, které je možné použít pro řízení tréninku v terénu a rovněž tak jako další parametr hodnotící trénovanost.

%VO_2max – je procento maximální spotřeby kyslíku na úrovni „anaerobního prahu“. Platí, že čím vyšší je vytrvalostní trénovanost tím vyšší hodnoty nacházíme. U vytrvalců jsou hodnoty okolo 80% a vyšší.

Rychlost běhu na úrovni „anaerobního prahu“ – rychlost běhu na běhátku o sklonu 5% na úrovni ANP.

SF – je hodnota srdeční frekvence na úrovni „anaerobního“ prahu

%SF_max - je hodnota SF na úrovni „anaerobního prahu“ v procentech maximální SF. Toto procento je nezávislé na trénovanosti a pohybuje se v rozmezí 88-92% maximální SF.

SF_ae – je hodnota SF na úrovni „aerobního pásma“ zatížení. Je to v podstatě nejnižší hodnota intenzity zatížení, která má prokazatelný dopad na úroveň trénovanosti. Znamená dobu zatížení cca 120 min.

SF_an - je hodnota srdeční frekvence na úrovni „anaerobního pásma“. Představuje víceméně nejvyšší intenzitu zatížení, kterou lze dlouhodobě využívat v pohybovém nebo sportovním tréninku. Umožňuje činnost v čase okolo 10 min při koncentraci La okolo 9 mmol.l^-1.

Čas/1km – je čas na 1km běhu, přenesený do terénu do ideálních podmínek cca teplota 20^oC, bezvětří, suchý povrch. Výhodné je používat tuto hodnotu při sestavování tréninkových skupin.