pondělí 16. listopadu 2020

Výlet na Polom a k jezeru Laka

Volno po strašně dlouhé době je potřeba využít, tak jsme vyrazili na Šumavu. Na jednodenní výlety to je krapet z ruky, ale když jí miluješ, není co řešit. 
Ráno brzo vstávačka, pak přes dvě hodiny v autě v mlze a vystupujeme do sluníčka v Nové Hůrce. Naše cesta vede o samotě bez lidí na Velký Polom, kde dáváme oběd. Tady je s námi pár lidí, ale mezi keříky se jeden druhému schováme. Poté klesáme k jezeru Laka, kde je neskutečné procesí. Neubírá to ale na kráse tohoto místa.

Trasa: https://mapy.cz/s/cohajedube
 "Hřebenovka" na dvojvrcholu Polomu

Polom (1 295 m.n.m.)

Jezero Laka

Hřbitovní kaple svatého Kříže v zaniklé obci Hůrka


 

sobota 7. listopadu 2020

Česká Kanada

Na podzim se dá vyrazit na výlet na spoustu míst, ale jedno z nejhezčích je Česká Kanada. Krásně zbarvený podzim čaruje, a když se vyjede z mlhy v údolích, tak je v přírodě krásně. První část výletu jsme se toulali mimo frekventované trasy a byli půl dne sami. To po přiblížení na naučnou stezku Ďáblova prdel skončilo, protože to je václavák. Ale moc pěknej :)

Trasa: https://mapy.cz/s/latuhonoja
Délka: 13km
Na hranici mezi Čechy a Moravou

Krásný klid na cestách u Radíkova
Skalky na vrcholu Skalka

Filipovy kameny. Potok mizí pod kamenné moře.

Rozhledna U Jakuba. Super místo pro děti i s bufetem pro taťky :)

Kaskády rybníků na naučné stezce Ďáblova prdel


Ďáblova prdel

 

neděle 9. srpna 2020

Otava 2020

Letos počasí přeje sjíždění domácích řek, tak jsme vyrazili znovu. Chtěli jsme zase na Lužnici, ale ta má po deštích hodně vody, tak jsme nakonec jeli na Otavu. Původně jsem chtěl Sázavu, ale tam se nedala na poslední chvíli sehnat loď. 

Auto jsme nechali ve Strakonicích a odtud přejeli vlakem do Sušice. V Horažďovicích už bylo ve vlaku tolik lidí, že se skoro nedali zavřít dveře. Tomu odpovídal i stav na řece. Ze Sušice do Horažďovic hotová dálnice. Ale za stavu 7,2 m3 v Sušici to bylo pěkné sjetí, kdy se ještě nezůstávalo na mělčinách. Z Horažďovic do Střelských Hoštic již pokračuje méně lidí. Taky tento úsek kvůli mnoha jezům za moc nestojí. žádný se také nedá jet a špatně se přenášejí. Přespali jsme v kempu v Hošticích a v neděli jsme si užili samoty na úseku z Hoštic do Strakonic. Zde jede jen pár vodáků a řeka i mírně plyne, takže to není úplný volej :) 

Z oblíbené reklamy:

"To byli teda šlajsničky co ? Já toho mám plný kecky.
Nuda, já jsem byla loni na raftu a tohle je línej volej.
Komu ?
Jak komu ?
Komu volej.
Ale ne to se říká řece volej.
A proč bych jako měla volat řece ?
Jaký řece ? Komu chceš si volej.


Vzácná chvilka o samotě na jinak přeplněné Otavě pod Sušicí
Dálnice Otava před hradem Rabí


Na Otavě je chvílemi potřeba mít dobrou obuv, plavba se změní na turistiku. Pod jezem Podrabský mlýn.
Výborná koupačka u jezu Prácheň před Horažďovicemi 


 

sobota 1. srpna 2020

Lužnice 2020

Pár fotek z Lužnice mezi Suchdolem a Majdalenou. Na start jsme jeli vlakem z Majdaleny do Suchdola a na vodě jsme byli chvílemi úplně sami. I přes plný stav vodáků poskytují nesčetné meandry pocit soukromí. Oáza klidu.






neděle 19. července 2020

Dovolená za vínem - část druhá

Další den dovolené byl opět na kole. Tentokrát jsme popojeli vlakem ze Znojma do Šumné a projeli jsme se po západní části Podyjí. Navštívili jsme hrady Bítov a Cornštejn a výlet jsme si zpestřili koupačkou na Vranovské pláži. Voda byla na můj vkus hodně studená, ale příjemně osvěžila. Večer jsme regenerovali ve vinařství Jan Válek.
Nádvoří hradu Bítov
Zřícenina Cornštejn
Přehrada Vranov nad Dyjí
Krasavec na nádraží v Šumné
Protože jsme toho z kola měli už dost, tak jsme vyrazili na průzkum Znojma. Začali jsme Louckým klášterem s ochutnávkou vín od Znovínu a poté pokračovali do města na hrad a průzkum ostatních památek. Historická část Znojma je moc pěkná. Večer jsme se stavili pouze na skleničku u Piálka.
Kostel v Louckém klášteře

Loucký klášter ve Znojmě - sklepy vinařství Znovín
Betonové vejce ve sklepech Luckého kláštera ve Znojmě
Znojmo - rotunda svaté Kateřiny
Znojmo
Znojmo - hrad a rotunda svaté Kateřiny
Poslední den se zkazilo počasí, tak jsme sedli do auta a jeli se podívat do Mikulova. Zámek moc pěkný, paní průvodkyně v druhé části prohlídky jen pro nás, takže spokojenost na 100%. Z Mikulova jsme přejeli přes Pálavu do Pavlova, kde jsme navštívili Archeopark Pavlov. Ten jsem chtěl navštívit už dlouho a je to opravdu krásná stavba. I expozice stojí za návštěvu.
Cestou na večeři jsme nakoukli do Vinařství Dobrovolný, které jsme prvně viděli otevřené a pan majitel nás pozval, ať se připojíme na degustaci s ohlášenou skupinkou. Degustace se stala dokonalým závěrem dovolené.
Mikulov
Archeopark Pavlov
Degustační sklep ve Vinařství Dobrovolný

sobota 18. července 2020

Dovolená za vínem - část první

Začínám psát tento článek z dovolené a koukám, že to bude první letošní příspěvek. Koronavir bohužel zhatil první polovinu roku, takže jsme si nedostatek výletů vynahradili až o dovolené.

Původní plán na dovolenou u moře ve Slovinsku jsme na jaře zrušili a vymysleli jsme si naši první dovolenou na kole a zároveň i první v Čechách. Pokud by to někoho zajímalo, tak do Octavie se krásně vejdou dvě kola i s kompletní výbavou na týdenní dovolenou. 

Cestu do Znojma jsme zvolili vyhlídkovou a těch 150 km jsme zvládli ujet za 7 hodin. Udělali jsme si vyhlídkovou jízdu po Vysočině a navštívili krásné historické město Slavonice, zkontrolovali zámky v Českém Rudolci, Písečné, Uherčicích, hrad Podhradí nad Dyjí a završili jsme to prohlídkou zámku ve Vranově nad Dyjí. Ubytování jsme měli v centru znojemské vinařské podoblasti, v Novém Šaldorfu (penzion U Tří jasanů).
Máme sbaleno, hurá na cestu.
Zámek v Českém Rudolci
Slavonice
Podhradí nad Dyjí
Vranov nad Dyjí
Všichni mají fotku z levandulí, takže my máme slunečnice!
Hned druhý den jsme natěšeni vyrazili na kola. Předpověď byla příznivá, tak jsme se rozhodli objet NP Podyjí. Pokud někdo řekne, že na jižní Moravě nejsou kopce, tak mu nevěřte. Místy jsme kola museli vodit, protože často vedla cyklotrasa po cestě pro treková kola naprosto nevhodné. Hned na startu jsme se pokochali výhledem na historické centrum Znojma. Poté následoval dlouhý úsek, kde se národní park víceméně objíždí, protože jeho okraj jde po hraně srázů nad údolím Dyje. U vsi Podmolí jsme na kousek načuchli do NP a hned jsme byli utopeni v zelené džungli a v obležení bezpočtu hmyzu. Neuvěřitelný rozdíl v rozmanitosti přírody v národním parku a hospodářské krajiny na pár metrech. Dál následovala terénní odbočka k zřícenině Nový hrádek, která byla bohužel v čase oběda zavřená (vstup jinak pouze s průvodcem). Naše cesta pokračovala do Čížova, kde jsme si dali výborný pozdní oběd v hospodě U Švestků a po něm jsme tu nálož sklepali ve sjezdu do Hardeggu. Následný výjezd na rakouské straně už tak lehce nešel, ale dali jsme ho. Přes Rakousko jsme objeli národní park Podyjí zpět do Čech a přes vinařské obce Hnanice, Havraníky, Popice a Konice jsme se zničení dokodrcali zpět na hotel.
Večer jsme energii dohnali ve vinařství Piálek a Jäger, které zaujme už při vstupu do zrekonstruovaného sklepa. Mají velmi dobré víno a vypít si ho v jejich nádherném sklepě je zážitek.
Znojmo
Hardegg
Dyje
Vyhlídka Heiliger Stein na hranici Rakouska a České republiky
Po náročném výletu na kole jsme potřebovali zregenerovat, tak jsme vyrazili na výlet kolem Dyje do nitra národního parku. Začali jsme v Konicích, z kterých jsme po zelené značce došli na vyhlídku Sealsfieldův kámen. Poté jsme po žluté značce sestoupili na dno údolí k řece Dyji, která nás překvapila svou čistotou a dost pralesním prostředím na dně údolí (na horní hraně údolí se pěstuje víno a panují zde velmi vysoké teploty, zatímco na dně údolí vše bují zelení a je zde o poznání chladněji). U bývalého Mlýnu Papírna jsme si na chvíli sedli u jezu a po chvíli jsme si ve vodě všimli neznámého druhu hada. Trochu jsme zagooglili a zjistili, že se jedná o užovku podplamatou a vydrželi jsme sledovat její počínání ve vodě po velmi dlouhou dobu. National Geographic naživo, nejdříve jsme sledovali jak se plazí po dně, aby se po chvíli vynořila nad hladinu pro nádech a následně zamířila zpět na dno zaujmout číhající loveckou pozici).
Když bylo užovky dost, přesunuli jsme se o kus dál na skvost vinic v České republice, na vinici Šobes. Ve stánku Znovínu přímo na vinici jsme degustli ryzlink rýnský a vlašský oba 2018 přímo z této vinice a završili to excelentním Kernerem 2016. Při cestě na hotel jsme se ještě zastavili na ochutnávku ve stánku vinařství Vinice Hnanice, kde jsem si dal opět ryzlink rýnský a bylo to pro mě nejhorší víno celé dovolené. 
Večer jsme pak strávili v malém vinařství Víno Raab Miroslav (fb Sklep u Raabů). Pán nám svým vínem a bezprostředním přístupem doslova učaroval a návštěvu rozhodně doporučujeme.
Vyhlídka na údolí Dyje - Sealsfieldův kámen
Dyje v NP Podyjí
Užovku stromovou ani legendární zelenou ještěrku jsme neviděli, ale zato jsme měli štěstí pozorovat užovku podplamatou v akci
Užovka podplamatá -detail
Legenda českých i světových vinic - Šobes