Historickým vlakem do Bechyně a pěšky zpátky do Tábora

Motorový vůz M 260.0 přezdívaný Stříbrný šíp.
Jediný vyrobený kus z roku 1938.

Kokpit vlaku Elinka z roku 1905

České dráhy pořádají na trase z Tábora do Bechyně nostalgické jízdy historickými vlaky Elinka a Bobinka. Tak jsme si spojili vyhlídkovou jízdu historickým vláčkem s výletem kolem Lužnice. Jako zpestření zároveň z Tábora vyrážel vlak Stříbrný šíp, což je jediný vyrobený vagón tohoto vlaku z roku 1938. Úplné Porsche vlak.

My jsme jeli vlakem Elinka z roku 1903 s  označením M400.0. Cestou jsme dostali od stylizovaného průvodčího instruktáž ke Křižíkovo trati a informační materiály.

Vlak se řídí hláškou z filmu od Bolka Polívky:"Vlak by měl jet tak rychle, aby motýli mohli otevřenými okny volně létat dovnitř i ven".

Bechyně

Touhle krasavicí jménem Elinka jsme se vezli

Červená turistická trasa a zároveň naučná
stezka Na Onen Svět je trochu prales.
Pro děti rozhodně nevhodné.

Lužnice mezi Dobronicemi a Bechyní

Naučná stezka Na Onen Svět u Dobronic

Zřícenina hradu Dobronice u Bechyně

Z Bechyně jsme vyrazili po červené značce směrem k Táboru. Trasa je v tak pěkném stavu, že dlouhé kalhoty a dlouhý rukáv jsou nutností, protože kopřivy a jiné  mlází přesahují výškou 2 metry. Naštěstí morálku týmu zvedlo malinobraní. I přes množství malin kolem cesty tato trasa není vhodná pro děti. Ty kopřivové a bodlákové pralesy je pravděpodobně dost znechutí. Jinak morálku týmu na této dlouhé trase udržovali pivní a nanukové zastávky. Nejvíce se nám líbilo v kempu Saloon kus od Stádleckého mostu. Celkem jsme našlapali cca 30 km a bez zastávky na oběd nám cesta z Bechyně do Tábora zabrala 7 hodin a 9 minut.

Dobronice u Bechyně

Kostel Nanebevzetí panny Marie nad Lužnicí u Dobronic

Stádlecký řetězový most

Vyfocená užovka

U Příběnic