sobota 12. října 2013

Šumavský ŠUTR 2013

Po Slezském maratonu jsem přemýšlel co poběžím příště a po chvilce hledání jsem našel závody u nás na Šumavě, takže nebylo proč váhat.
V týdnu jsem ještě ukecal taťku, aby mě tam dovez, protože autobusy tam tak brzo nejezdí.

V devět ráno jsem se dostavil na prezentaci pro čip, pak klasická příprava a přesun na běžkařský stadion na Zadově, ze kterého se startovalo. Na startu proběhlo krátké představení trati, kde nám oznámili, že trasu trochu upravili, aby se vyhnuli asfaltu a že bude o něco delší (nakonec mi GPS naměřila o 2,4 km více na jeden okruh). A přidali ještě varování, že první 4 kilometry závodu jsou dost nebezpečné, tak ať dáváme pozor, že to klouže:)

V 10:00 tedy odstartovali závod a budoucí vítěz nasadil tempo, že po 500 metrech už jsme ho neviděli (běžel v šortkách, tak asi chvátal, aby nezmrzl) :) Já se radši zařadil na čelo skupinky a první 2 kilometry po závodních okruzích jsem udával tempo. Měli pravdu, chatrné zetlelé povalové lávky a mostky, které jsme cestou přebíhali byli opravdu kluzké a hlavně v dezolátním stavu (v zimě na běžkách se budu bát, když už vím, co je pod sněhem, a když si představím váhu rolby, která po nich přejíždí...). Na třetím kilometru přišel seběh k říčce Losenice, kde by chybný krok znamenal velmi rychlý přesun o 20 metrů níže. Odtud závod pokračoval okolo říčky za neustálého přeskakování uhlazených kořenů, kamenů, bahna, vyrovnávání pádů a modlení se, ať si člověk nic neudělá. Tento úsek jsme stíhali prokládat i vtipnými hláškami a to v tempu okolo 5:10 min/km. Po šesti kilometrech byla první občerstvovačka s pitím, kde jsme každý zhltl kelímek jonťáku a vrhli se na první asfaltový úsek na trati (cca 500 metrů) a pěkně z kopce. Asi na 9,5 kilometru přišel první kopec, kde se naše skupinka roztrhala. Já zvolil šetrnější způsob a ty prudký stoupáky jsem šel, takže mi pár lidí poodběhlo a od 12 kilometru už jsem až na stadion (v půlce trati běžel sám). V úseku mezi 9 - 13 kilometrem se střídala lesní a polní cesta, s docela příjemným povrchem. Další 2 kilometry patřili stoupání na Popelnou horu, kde se cesta krásně kroutila mezi nízkými stromy a mezi borůvčím až na vrchol. Následovali 3 km seběhu přes Klostermannovu skálu do Předního Zadova, které vedli po dost kamenité cestě. A nakonec okruhu bylo 2,5 kilometru dlouhé stoupání, z části po asfaltu až na stadion. Na stadionu bylo přichystáno občerstvení po kterém se každý, kdo běžel víc něž jeden okruh, vydal na další kolo, podle toho co běžel za trasu. Já vyrazil přes start a asi po 150 metrech na mě křičeli, že běžím špatně. Tak jsem se vrátil a proběhl jsem přes měřící bránu. Toto zdržení mě velmi vytočilo, hlavně z důvodu, že mě další závodník předběhl a další dva se na mě dotáhli.

Další kolo jsem běžel pomaleji a na 33 km mě i přes ampuli magnésia chytly křeče do levého stehna. Nepřišlo mi, že bych to přepálil, takže stehna asi nevydržela to neustálé přeskakování kořenů, kamenů a vyrovnávání pádů při neustálém klouzání po mokrém povrchu.

Délka jednoho kola: 20,4 km
Počasí: mlha, déšť, jasno a vítr
Teplota: 2-9 stupňů

Odkaz na Garmin:  http://connect.garmin.com/player/389291230
Odkaz na stránky závodu: http://sutr54.wordpress.com/

Žádné komentáře:

Okomentovat